NĚCO O RADOSTI

Ráda jsem sama se sebou, mám ráda svoji společnost, nikdo vám nerozumí tak, jako vy sobě, vždyť se znáte celý svůj život.
Když si nevím s něčím rady, požádám o pomoc karty a nebo virguli. Virgule vám odpovídá ano, ne, popřípadě kde, ale karty, ty si s vámi přímo popovídají. 
Moje karty se mnou nádherně a naprosto souzní (byla to láska na první pohled), jsou to OSHO ZEN TAROT. (Každý si musí vybrat karty podle svoji intuice). Ty moje mají hluboké komentáře ke každé kartě, sdílení s tímto velkým myslitelem Osho, je zážitek a vždycky se člověk něco dozví. Je to cesta k uvědomění si čehokoli a přitom je to pro mě relax a určitá očista.
Ty karty mají navíc krásné barevné obrázky (jednu z nich mám jako profilovku na FB), ta barevnost a jakási přímá poetičnost, to byl asi ten důvod, proč jsem si je vybrala. Barvy na mě mají velký vliv.
Myslím si, že karty a virgule, nebo kyvadlo jsou základním vybavením každého moderního člověka. :o))) 

Podle toho jak jdou karty za sebou, tak je vnímáte. Můžete se naučit co která karta znamená a nebo intuitivně prociťovat, jak na vás ta či ona působí. Karty jsou opravdu velký tajem a taky jsou to mí kamarádi, vždycky jim poděkuji. Je dobré se ptát konkrétně a jednoznačně.
Někdy si je vyložím i v počítači, jsou tam přesně ty samé. Prvně jsem si myslela, že to přece nemůže fungovat, protože těm kartám nedám svoji energii a netahám z balíčku levou rukou (levá ruka je napojená na pravou intuitivní mozkovou hemisféru), ale jaký byl můj údiv, když jsem zjistila že to taky jde. Navíc je dobré, že vám hned vyjde i komentář ke každé kartě a vy nemusíte listovat v knížce.

Někdy se na určité věci, se kterými si nevím rady, ptám přímo sebe. Hodně nám napovídá naše tělo. Někdy přímo křičí až řve, ale my ho neposloucháme, protože mu nerozumíme a vnímáme ho jenom jako hmotu. 
Mám problém na těle, je tu lékař a ten už ví jaký prášek na co je. Ale naše tělo není jenom hmota, všechny problémy jdou přes psychiku i taková zlomená noha. Nejsme jako auto, které se dá opravit.

Jsme vysoce uvědomělé bytosti, ale naše uvědomění se není jenom v mozku, nebo třeba v srdci. Myslím si, že každá buňka našeho těla je vysoce inteligentní.
Vnímám svoje tělo jako něco úžasného a dokonalého.

Hlavní je, nevnímat se odděleně od okolního světa. K tomu nám pomůže, když necháme rozpustit svoje ego, jenom ono nám brání k napojení se ke všemu a hlavně k nám samým. 
Když žijeme s egem, můžeme si připadat chytří, - co toho vím a znám, to jsem ale chytrý. Připisujeme všechny zásluhy jenom sobě. Ale tak to není. To je náš největší omyl.

Když žijeme s egem, žijeme v DUALITĚ. Jsem tady já (přece tak úžasná bytost, která si všechno co ví a má vybudovala jen a jen sama), no a potom je tady to okolí, jiní lidé které vidíme taky jako individuality a okolní svět, který je celkem fajn, ALE!!!... teda všechno taky né, já bych věděl jak.... a naše ego si jenom mne ruce, jak to krásně zařídilo, že se na svět díváme jeho očima.

Je to přelomová chvíle, když si uvědomíme, že naše ego nám lže. Je to jako dívat se na svět přes různě vrstvené a umazané brýle. Ego dělá všechno složité a my v tom hledáme určitý řád a když si myslíme, že jsme ho našli, tak si tím jenom svoje ego hladíme po srsti a ono se krásně nadouvá.

Když se nám podaří svoje ego rozpustit, zjistíme, že je to jenom takové nafouklé nic, ale co škody a nepochopených životů má na svědomí. 
Když si uvědomíme, že jsme součástí všeho, přestaneme se vnímat jako jednotlivec a začneme žít v JEDNOTĚ. 
V Jednotě se Vším, se všemi lidmi, s celou přírodou a s celým vesmírem. Každá naše buňka je stejně důležitá jako třeba lístek na stromě, nebo Měsíc a hvězdy. Pochopíme, že jsme v Jednotě i s tím nejubožejším stvořením a v tu chvíli pocítíme velkou POKORU a ta nám to ego rozpustí.

Pokora je lék na duši a vlastně na celou společnost. Najednou prostě víme, že to, že jsme tak šikovní, vzdělaní a hezcí je vlastně jenom záměr Vesmírného Řádu, který vychází z té Jednoty. 

Je dobré si přiznat kolik jsme toho dostali do vínku, přijímat to s Vděčností a Pokorou a nestěžovat si, že toho není víc. 
Musíme využít celý svůj potenciál a přijmout ho jako velký dar. Dar který jsme si určitě zasloužili, ale nemáme ho jenom k vlastnímu prospěchu. 
Čím více jsme dostaly, tím více musíme dávat a je to RADOST a NAPLNĚNÍ ŽIVOTA.

Vnímáme-li v pokoře všechno kolem sebe, cítíme to až fyzicky na hrudníku a člověku to až vyrazí dech. 
Najednou vidíme obyčejné věci jako ten největší dar. Prociťujeme Krásu Každodennosti. 

Máme tak nějak víc zaostřeno v pohledu na celek a taky do detailu. Vidíme do hloubky čehokoli a uvědomujeme si všechny souvislosti i po časové linii až do minulosti.
Nepřipadáme si jako vlna v moři, která se vnímá odděleně od ostatních vln i od moře.
Je právě potřeba zklidnit svoji mysl, je to jako když se zklidní moře a ta vlna splyne s ostatními v jednotě nekonečného oceánu Bytí.  

Až toto všechno pochopíme, pronikneme do hloubky všeho, už nekloužeme po povrchu, ale jsme vědomě Napojeni až do Vesmíru. Jde právě o to Uvědomění si.

Ráda cituji člověka, kterého si moc vážím a který v jednom rozhovoru, na podobné téma řekl: "je to těžké, zprvu, ale až to překonáme, to těžké, zjistíme, jak lehké to bylo".:o))) 
Je to citát z úst Tomáše Kluse, jemuž se omlouvám, za možná nepřesnou citaci. Opravdu jsem nenašla lepší formulaci. Je vidět, že ví o čem mluví a že to sám žije.

Když zvládneme svoje ego, je to čistá Radost.
Zdravím a posílám vám něco pro radost, zamyšlení a meditaci. 
E.

http://karty.atarot.cz/osho-zen-tarot?vyklad=diamant