KDE JE LÁSKA, TAM NENÍ STRACH

S podtitulem EMOCE a jak s jejich pochopením dojít ke spokojenému a šťastnému životu.
(Vím, zní to dost nabubřele, ale přátelé, mě to funguje).

Pomocí emocí se můžeme taky hodně dozvědět o všem, s čím si nevíme rady. V podstatě už nepoužívám kyvadlo, ani virguli, protože tito jsou vlastně jenom prostředníky mezi podvědomím, čili naším napojením se do Univerza a námi. (Ale karty, s těmi si stále ráda povídám).
Stačí někdy špatně položená otázka a nebo, že do té otázky vložíme, byť nechtěné emoce vlastního přání a už je odpověď nepřesná.
V přímém emočním napojení v otázce se mi to ještě nestalo, pokud se plně soustředím a naplno procítím tu kterou otázku.
Mám ale taky dojem, že pokud má člověk toto umět, musí být v sobě, alespoň trochu, uvědoměle pevný, jistý. Vyčištěný od nánosů dřívějších nepochopených emocí, které v něm zakotvily a vytvořily tak něco, jako emoční bloky. Je potřeba, aby v sobě našel pevnou půdu pod nohama, aby uměl procítit svoje pravé JÁ.

Jak už jsem psala, základem spokojeného života je, zbavit se Strachu.
Strach je velká brzda a kde je strach, tam není Láska. Máme strach, mít se rádi. Máme strach, že si Lásku nezasloužíme, že nejsme dost dobří pro hojnost.
Pro hojnost jako takovou, jak hojnost Lásky, tak materiální.

Ono je potřeba dopřát si i hojnost ve hmotě, vždyť žijeme ve hmotném světě a celý život tady na Zemi, jako takový, je postaven na hojnosti.
Je to problém jenom nás lidí, že to nevidíme. Bude to asi odvrácená strana toho, že umíme myslet, protože toto ještě žádné zvíře nevymyslelo, to, že nemá všeho, co potřebuje, dost. :-D

Základem je, nebrat peníze za něco méněcenného a opovrhovat jimi, potom se nám samozřejmě vyhýbají, když je nemáme rádi, to dá rozum.
A nebo si myslíme, že jsme tak moc duchovní bytosti a že peníze jsou zástupci hmoty a tudíž by nás mohly stáhnout do její nízké vibrace.
Ale bacha, bacha, toto nám nakukává zase jenom naše ego. (Tady je nejlépe poznat, že nejlepší je cesta středu, čili vyváženost ve všem a taky mi připadne, že v takových myšlenkách je jistá nabubřelost, schází tam pokora. No prostě je tam to ego).

Peníze jsou hodně zhutnělá energie a každý s ní neumí zacházet, nemá-li dost mravní síly, aby jí zvládl, může ho to i zničit.
Taky často slyším známá a často opakovaná klišé, - peníze jsou špinavý....nebo, - peníze nepřinesly nikomu nikdy nic dobrého.
Je to většinou v lidech tak hluboko, že tomu věří a to už od dětství, protože to slyšeli od rodičů a teď to předávají dál svým dětem. :-( Bohu žel. :-(

Je to jako třeba s vodou, nebudeme přece říkat, že je voda špatná, když jsou povodně. (Všechno má nějaký důvod a to i ty povodně).
Buďto se lidi peněz bojí a odmítají je, (ale málo kdo z nich to přizná, mají ten blok tak hluboko v sobě, že ho nevidí a pořád někde peníze nahánějí) a nebo si z peněz udělají modlu a ta silná energie je zničí, vlastně se zničí sami.

Podle toho, jak se chováme k penězům, podle toho můžeme poznat, jak moc se máme rádi.
Jak nemáme a nebo máme strach mít se rádi, jak si sami sebe ceníme. (Cenit je taky výraz z finančnictví :-).
Když v sobě cítíme Hojnost Lásky a to nejen ke druhým, ale i k sobě, a tu Lásku se nebojíme pomocí svých emocí rozdávat, jsme Hojnost sama.
Když se naučíme dávat, musíme umět taky přijímat.
Když si vážíme sami sebe, vážíme si i peněz.
Když jsme pokorní a přijímáme s pokorou i peníze, máme jich vždycky akorát.
Když jsme vděčni za všechno co máme, byť by se to někomu zdálo málo, přitahujeme k sobě hojnost.
Když nejsme vděčni za to co máme, budeme nespokojeni i kdybychom vykopali poklad.
Když jsme nenasytní, většinou o všechno přejdeme.
Když je budeme chtít ku prospěchu všech, pohnou se k nám proudem.

Peníze jsou taky trochu mršky podšitý. Když se za nimi honíme, utíkají před námi, ale když děláme jakože nic, ale vnitřně je máme rádi, přímo dolejzají, potvůrky. (Máme je rádi, ale nejsou pro nás středobodem všeho).
Přesně tak to mám nastavené já. :-) Cítím v sobě hojnost, hojnost všeho. Jsem ráda, že mám peněz přesně tolik, kolik potřebuji. (Jsem ve své podstatě v materiálnu skromná, hodně věcí člověka zatěžuje. Na druhou stranu si ale dopřeji všechno po čem toužím, ale i tu jsem asi skromná, protože časem, jak člověk objevuje ty pravé hodnoty, tak zjistí, že toho ani moc nepotřebuje).
Ke splnění svých, byť i potrhlých přání ani moc peněz nepotřebuji. :-)
Ale určitě je dobré si občas dopřát všeho dosytosti a tím se odměnit, nadopovat. (Nakonec člověk stejně zjistil, že pravé hodnoty jsou úplně jinde).

Zase je to o Strachu. Když budeme mít strach, že nebudeme mít peníze, tak si to přivoláme. To je nám, přátelé, určitě všem jasné. :-)
Nikdy nám nikdo nezaručí, ani pojišťovny, že budeme mít pořád dost peněz.
JISTOTA JE STAV MYSLI.

Z našeho strachu má užitek vždycky jenom naše ego.
Mám takový dojem, že to se na něm přímo pase (protože strach nás oslabuje a tím je silnější naše ego) a až nebudeme mít strach nenechat se egem ovládat, potom poznáme, jakým utlačovatelem nám bylo. Jak jsme přes něj neměli možnost vnímat všechno krásno, krásně naplno.
Je to opravdu velké osvobození, zvládnout svoje ego. A taky zásadní, pro náš uvědomělý život.

Jak tak koukám, opravdu klíčové v životě je, ZBAVIT SE STRACHU.
Nemám návod na to, jak se zbavit strachu, ale myslím (vlastně vnímám), že tam, kde je LÁSKA, tam není strach.
Je to asi jako když máme sklenici plnou špinavé vody a my tam chceme nalít vodu čistou, prostě se nám tam nevejde.
Nejlepší je, tu špinavou vylít a naplnit jí tou čistou. Ale k tomu už je asi potřeba nemít strach. Tak možná někdo tak dlouho nalévá do sklenice čistou vodu a ředí a ředí, až ve finále je ta voda čistá.
Já jsem zastáncem toho prvního. Je to větší vodvaz a tudíž dobrodružství. :-)

Nemám sice návod na odstranění strachu, jak už jsem psala, ale vím, že hodně lidem pomohl PŘECHOD PŘES OHEŇ. Je to opravdu nádherné a hodně mystické.
Nemůžu posuzovat podle sebe, protože pro mě bylo chození po uhlících něco naprosto přirozeného....asi jsem byla kdysi šaman. :-) Nijak zvlášť mě to nepřitahovalo, ale když jsem ho (ten přechod přes oheň), dostala k narozeninám, jednoduše jsem šla. Měla jsem dojem, že je to pro mě něco krásně známého...a taky bylo. :-)
Určitě mi to ale pomohlo k uvědomění si, že nemám strach a taky, k procítění vlastní síly.
Přimělo mě to i k úvahám o tom, proč to tak mám.

Tím, že většina lidí má hlavu zanesenou zbytečným přemýšlením o minulu a budoucnu a taky o všech okolo sebe (televize, seriály), tak v ní má zmatek a ve zmatku se strach i ego cítí jako doma.

Já mám hlavu prázdnou. Připadne mi, že jsem pořád ve stavu mírné meditace. Máte tak možnost prociťovat a navnímávat, načítat, okolní dění a lidi. Nehodnotit a nesoudit, prostě si nedělat domněnky. (Neznamená to, že ke mně nějaké myšlenky netrefí, to zase jo, ale, nechávám je zase hezky plynout dál, neztotožňuji se s nimi a hlavně je nehodnotím. Vždycky mě ale zaujme, proč mě to, či ono napadlo a mám tak další námět na niterné, emoční odhalování, protože, nikdy není nic jenom tak a je to taky dobrodružství).

"Jenom" prostě BÝT a BÝT NAPLNO.
Být Tady a Teď a to Teď je tak obrovské, že v sobě obsahuje to co bylo, ale i to co bude. (Je toho mnohem víc a je to krásnější, než se vejde do všech televizních programů na světě najednou).

Takže, když budu bilancovat, mám v hlavě jenom to, co potřebuji.
Jsou to texty písní. Ale ty jsou uloženy stejně někde v sektoru podvědomí, v emočním sektoru, v té naší nejstarší části mozku, úplně vzadu. Protože si ty texty pamatuji na základě emocí, které ve mně vyvolávají.
No a potom už tam není nic, kromě ještě jiných vjemů, ale ty jsou zase "jenom" emočního charakteru. Všechno navnímávám a tu myslící část mozku mám povětšinou dne krásně prázdnou.
A to je právě ta úleva. (Přátelé, já to prázdno úplně vidím. Je to moc příjemné, nic vám v hlavě nezatuchne, protože se tam pořád větrá :-).

Nebojím se, že jsem hloupá, když nemyslím.
Nebojím se taky, poslouchat a jednat spontánně, protože vím, že je to tak dobře, jednak si věřím a potom taky vím, že se nevnímám egoisticky odděleně od všeho, vím, že tak jsem v Jednotě, v napojení, a když nemá člověk strach, má k dispozici všechno co zrovna potřebuje, a taky vím, že je toho mnohem víc, než by si mohl vymyslet....(Uf, to je dlouhá věta).
No, a taky vím, že mám Selský rozum a ten mi, na "běžný" život, úplně postačuje.

To je to (alespoň tak to vnímám), to je ten důvod, proč nemám Strach!
Přátelé, vždyť já nad tím strachem nemám čím přemýšlet....chápete?! Jé, to jsem na to kápla, to mám radost.
DĚKUJI VÁM.
Tak jsme na to společně přišli, jak se zbavit strachu, a už máme NÁVOD.

- Jednoduše NEMYSLET.
Je to vlastně základ přípravy přechodu přes oheň, vypnout tu myslící část mozku a naplno se napojit do té jeho nejstarší, emoční části.

Pokud si říkáte, - to je hezký, ale jak s tím můžu žít v běžném životě (s tím nemyšlením)?
Tak vám, přátelé, můžu napsat, že to jde a je to moc krásný, žiji tak co se znám. Pravda, mám trochu problém pamatovat si co kde a kdy.....no, tak si to všechno zapisujte. :-)

Naše myšlení se většině lidí zdá úžasné, ale je hodně ohraničené, asi právě tím strachem a egem.
Když budeme vše "jenom" emočně navnímávat (svoje okolí a vlastně cokoli), je to bez hranic, protože Univerzum nemá hranic.
Můžete se dostat tam, kam si jenom ve své fantazii dovolíte...fakt. :-)

A hudba? Tak ta mě vždycky krásně vyladí, protože, když posloucháme a nebo děláme hudbu, tak máme mozek naprosto vyladěný. (Nebudeme tady probírat jakou hudbu, to si asi všichni umíme představit, že? No, emoční a šťastnou hudbu :-).

Taky je dobré zpívat a zase hlavně písničky, které ve vás vyvolávají šťastné emoce, protože pokud si připustíme, v emocích, něco negativního z textu a nebo třeba smutek nad autorem, či interpretem té písně, ty emoce nás můžou rozhodit. (I když, pravda, někdy krásně nostalgicky rozhodit :-).

Pokud jsme se zbavili strachu, a na jeho místo vpustili Lásku, necháme svoje šťastné emoce prozařovat svoje tělo a poznáme to i fyzicky.
Budeme se cítit mladě, a naše fyzické tělo se přizpůsobí. Nebude mít potřebu shromažďovat tuk, protože toto je zase jenom emoční obrana. A když už nemáme strach, nemusíme se před ničím chránit. To je jasné i bez myšlení. :-)

Začneme se uzdravovat.
Tím, jak jsme naplněni Láskou, pomocí Šťastných Vibrací se odblokujeme, na podvědomé úrovni a to se přenese i na naše fyzické tělo.
Nemoc je zase jenom obrana našeho těla před něčím a potom hlavně, nám tím naše tělo ukazuje, co vlastně potřebuje, ale my ty signály většinou špatně načítáme a tělu ubližujeme chemií.

NAŠE TĚLO POTŘEBUJE NAŠÍ LÁSKU !! :-)
A ŠŤASTNÉ EMOCE LÉČÍ.....

Všechny naše orgány naplno emočně procítí štěstí Lásky, kterou jim vědomě vysíláme.
Jak už jsem popisovala v některých článcích, je užitečné a příjemné občas svoje tělo zevnitř vizualizací navštívit a pokecat si s každým orgánem zvlášť a hlavně mu poděkovat a říct mu, že ho máme rádi.

(Tak mě právě napadlo, že pokud se přátelé nebudete umět mít rádi vcelku, jakože najednou, pokud to pro vás bude těžké, jakože velké sousto, můžete se začít milovat po KOUSCÍCH...:-) ;-) :-D
...No, začala bych od srdce, chápete, když ukecáte je, máte vyhráno, s jeho podporou to už bude hračka. :-D
Jako další bych navrhla návštěvu u ledvin. Ty hospodaří s vodou v našem těle a voda, to jsou taky emoce. Naše ledviny mají abnormálně velkou potřebu Lásky, jsou dvě, což je o partnerství. Taky mají úzkou vazbu na srdce, ochlazují jeho přirozenou horkost, vylaďují ho. Je fajn si z nich udělat nejlepší kamarády. Ledviny jsou prostě zlatíčka a taky v sobě mají naší zásobu energie, tak si je hezky hýčkejme.
Ale pozor na žlučník, ten je netykavka, moc ho nepopuzujte, ať si dolejzá sám.
To je psina......to si přátelé užijete a raději to každému hned nevykládejte, cože to děláte, víte přesně, co by si o vás pomysleli.....vím to z vlastní zkušenosti, ale taky je pravda, že jsem tím spoustu lidí inspirovala a kdo se to má dozvědět, ten se to dozví. To je zákon...asi přitažlivosti. :-) :-)

Myslím, že o tom jednou něco napíšu. Bude se to jmenovat - Vnitřní dialogy, :-), nebo - Rozhovor od hlavy k patě, aneb - Proč se žlučník zlobí. Půjde to do tragikomična,. :-) už se na to těším a bude to mít karmickou zápletku a samozřejmě HAPPY END, jak jinak). :-)

To si zase krásně blbnu, ale vraťme se k tomu, že si promluvíme s každým orgánem a nebo částí těla zvlášť.
To se přátelé dozvíte věcí, až se budete divit, když vám váš žaludek třeba vynadá. A nebo si uvědomíte, když uvidíte svoje ledviny, že se cítí opuštěné a nemilované.
Když se na ně emočně napojíte, to si nad nimi (vlastně nad sebou :-) i zapláčete, to mi věřte a tím se všechno uvolní a odplaví, a vy najednou uvidíte svoje ledviny krásně nasycené vodou, veselé, lesklé a šťastné, šťastně vámi milované. :-)

No, je to prostě tajem. Třeba vaše nohy, poděkovali jste jim někdy? Nosí nás celý život a někdo pro ně má jenom hanlivá slova.

Na začátku jsem se bavila jenom se svým tělem a když se mi jednou nedostalo odpovědi (odpověď jsou zase emoce), napadlo mě, spojit se se svým podvědomím a tak to začalo. (Už jsem to popisovala dříve).
Tím jsem objevila, jak se pomocí emocí můžeme napojit kam chceme, do minulosti i do budoucnosti. Můžeme tak pochopit vlastně všechno.
Všechny situace, které jsme dříve nechápali. Představím si tu kterou situaci, vcítím se do ní a ptám se. Otázka musí být ale taky naplno procítěná a emoce mi odpovídají. Je to pláč, nebo smích, nebo silný pocit v žaludku a nebo u srdce.

PTÁME SE EMOCEMI A EMOCE NÁM ODPOVÍDAJÍ.

Nebo se nacítím na jiného člověka a dívám se na tu kterou situaci (kterou jsem nepochopila), jeho očima.
Potom zjistíme, jak je dobré nedělat si domněnky, protože pocity toho druhého byly úplně jiné, než jsme zprvu myslely, všechno se nám osvětlí.

Než se začnete na sebe napojovat, přes své podvědomí až někam do Univerza, je, přátelé, moc důležité, POŽÁDAT O OCHRANU.
Zlé síly opravdu existují a proto je potřeba se před nimi chránit.

Tím, že člověk v sobě prociťuje Lásku, je jí prosvícen, tím je ochráněn. Jeho aura je silná, bez trhlin.
Pokud se ale začneme napojovat, otevřeme komunikační kanál přes svoji 7 čakru nevíme, co všechno k sobě můžeme vpustit.

Proto žádejme nejprve o ochranu.
Třeba Vesmír, Boha, Anděly, jak kdo chce. (Já alibisticky žádám všechny tři :-).
Anděly jsem naplno "objevila" teprve nedávno, v Shamballe a je to krása, něžná a neskutečná krása a síla.
Vždycky když požádám o ochranu, vidím nad sebou, svým vnitřním zrakem, obrovská bílá andělská křídla, která mě zastřešují a procítím najednou něhu a vidím jemné mléčně bílé světlo, které vychází z těch křídel. A taky cítím mír a klid.
NEZAPOMEŇME ZA OCHRANU VŽDYCKY PODĚKOVAT.

(Tak, a teď už určitě všichni chápete, že Odvaha je ten základ, na kterém se dá stavět a který nás může posunout dál. A taky určitě chápete, jakou Odvahu mám, když jsem napsala to o těch Andělech....:-) ).

Nedávno jsem slyšela, že vědci zjistili, že pomocí emocí se můžeme vylaďovat, léčit a že to vylaďování může jít až do buněčné paměti. To znamená, že si jimi můžeme měnit DNA.....
Tak je určitě účelnější, jak jsem psala, nechat na sebe působit ŠŤASTNÉ EMOCE. :-)
Taky jsem už někde četla, že vědci přicházejí na to, že dědičnost nemá tak zásadní vliv, jak jsme se dříve učili. Jakože, například, 85 % je dědičnost a jenom ten zbytek si můžeme sami ovlivnit.

Sama jsem věděla, že to tak není. Jen proto, protože mí rodiče a prarodiče měli nějakou nemoc, tak proto ji přece nemusím mít já! To je vám určitě všem jasné? Mně teda jo...a je mi to tak jasné, že to VÍM a vím to emočně. :-)

Tak mě zrovna napadá, že ta myšlenka, že dědičnost má takovou velkou moc, jak se říkalo, je vlastně jenom hodně emočně procítěná informace pro naše DNA a ono jenom poslouchá, to čemu jsme ho učili věřit.

Když si tak uvědomíme, jakou sílu mají naše emoce, budeme se snažit usměrňovat je ku prospěchu svému i svého okolí.
Začneme se postupně vylaďovat. Možná je nejjednodušší, začít tím, že si budeme dávat pozor na to, co vypouštíme z úst i ze svých představ.

KDYŽ ZAČNEME MLUVIT A MYSLET POZITIVNĚ, ZAČNE SE NÁM MĚNIT ŽIVOT.

Všimli jste si někdy, že úspěšní lidé jsou vždycky veselí? (A to nemyslím jenom ty, mediálně podchycené). Většina lidí si myslí, že tito jsou veselí, proto, protože jsou úspěšní, ale ono je to naopak.
Jsou úspěšní, protože jsou a byli veselí :-).

Potom zjistíme, že vlastně nepotřebujeme ego, protože nemáme Strach, emočně se otevřít a nemusíme se zkovávat za silná a negativní slova. Tak ho jednoduše necháme rozplynout. :-)

No a teď si můžeme uvědomit, že nemáme Strach a šup, na jeho místo naplno uhnízdíme Lásku.
Máme se rádi a tak máme rádi všechno a všechny kolem sebe a to je Radost.

Tím, jak žijeme šťastnými emocemi Lásky a všechno kolem sebe vnímáme jimi, začne se měnit i naše okolí, lidé.
Ti buďto něco pochopí a přizpůsobí se našemu pohledu na svět a nebo k nám jsou přitahováni tací lidé, kteří mají podobný pohled na svět jako my.
TO JE PROSTĚ NÁDHERA A VELKÝ TAJEM. :-)

Pocítíme za to všechno najednou obrovskou VDĚČNOST a ta v nás vyvolá ZODPOVĚDNOST.
A když už jsme za něco zodpovědní, tak jsme taky MÓÓC DŮLEŽITÍ, nejen pro svoje okolí, ale pro celý Svět a Vesmír...a to nepřeháním. :-)

Protože ve všem je Jednota a my jsme součástí té Jednoty.
(Všichni, ať si to uvědomujeme, nebo ne).
A když už si to uvědomíme, máme se za to ještě víc rádi. :-)

Je moc krásné uvědomovat si TO a tvořit Krásno.
Být tak vědomým spolutvůrcem Pravdy.

Zdravím,
Eliška.


Související články k doplnění zde popsaného.

NĚCO O RADOSTI - pokračování
http://www.eliskanemcova.com/2013/10/neco-o-radosti-pokracovani.html

NĚCO O ŠTĚSTÍ A ZODPOVĚDNOSTI
http://www.eliskanemcova.com/2014/07/neco-o-stesti-zodpovednosti.html

NĚCO O STRACHU
http://www.eliskanemcova.com/2014/04/neco-o-strachu.html

NĚCO O ZÁVISTI A NAPOJENÍ
http://www.eliskanemcova.com/2014/01/neco-o-zavisti-napojeni.html

NĚCO O EMOCÍCH
http://www.eliskanemcova.com/2013/09/neco-o-emocich.html

NĚCO O LÁSCE
http://www.eliskanemcova.com/2013/09/neco-o-lasce.html

NĚCO MÁLO O DUŠI A TĚLE
http://www.eliskanemcova.com/2013/12/neco-malo-o-dusi-tele.html