středa 25. prosince 2013

VÁNOČNÍ MEDITACE



Při hrnku horkého čaje, a nebo něčeho jiného, zapálené svíčce a s pocitem bezpečí v kruhu svých, poseďme, zachumláni do deky a obklopeni polštáři s příjemnou jemně tlumenou hudbou a nebo v úplném tichu, a vzpomeňme si na svoje předky.

Vzpomeňme na svoje předky, nejprve z matčiny strany (jste-li muž, můžete začít meditovat nad otcovou linií), na maminku, její maminku, naší babičku a její a tak dál.
Uvědomme si tu dlouhou řadu našich předků z této linie.

Uvědomme si, že jsme vyšli z těla své maminky a že je v nás vlastně i fyzický kus z ní a zase ona má kus ze své matky...
Všechny jsou vlastně v nás, tvoří nás, a my jim za to teď můžeme poděkovat, a vyslat jim vděčnost, Lásku a vzpomenout si na ně i když jsme většinu z nich osobně neznali.
Prociťme, že tady žily, že taky měly svoje starosti i radosti...co dobrého udělaly, kolik umu a dovedností předaly dál.

Představme si, že celé generace matek a matek jejich matek stojí v řadě za sebou, nekonečně do minulosti a pošlete jim ze svého srdce, přes srdce svojí maminky, paprsek Lásky. Ten prosvítí, jako nekonečný zářivý provaz, všechna pokolení.

Uvědomme si, kolik Lásky dávaly svým dětem, co musely zvládnout a překonat, než je vychovaly a taky prociťme radost, kterou si navzájem dávali.

Potom si to samé představte s otcovou linií.
Vzpomeňte si na svého tatínka, jeho tatínka, tedy, svého dědečka a tak dál zase až do nekonečna.
Jak museli být silní, když dokázali uživit a zabezpečit svoje rodiny. Kolik práce a starostí museli zvládnout. Taky se určitě uměli radovat z toho, co vytvořili a nebo udělali. Taky se určitě radovali z rodiny a přátel.

Zase si je představme jako nekonečný řetěz, za sebou stojících mužů, a taky jim vyšleme ten nádherný paprsek Lásky.
Všechno to s Láskou a vděčností prociťme.
Je to pro nás velice přínosné, protože se tím čistí případné karmické rodinné zatížení.
V tuto chvíli si taky uvědomíme, že čas je velice relativní pojem a prostor jakbysmet.

Pocítíme v duši klid, mír, pohlazení a obejmutí ode všech a taky vděčnost naších předků, za to, že jsme a že jsme tací jací jsme.
To znamená krásní, jsme prostě jejich, vždyť jsme z nich vzešlí.

Člověk si uvědomí, jak je všechno pomíjivé, ale že všechno to podstatné je neměnné a krásné, že je to Láska.

Jsme oni a jsme taky i všichni ti budoucí.  <3


Zdravím,
E.



0 komentářů:

Okomentovat